Klatovy – Kamenné zrcadlo – pomník obětem heydrichiády • University of Passau

Pomník z roku 1999 se nachází v zahradě tzv. Singerovy vily, která byla za 2. světové války sídlem klatovského gestapa a v které dnes sídlí mateřská školka. Lesklý kamenný kruh s jednoduchým nápisem ve svém středu připomíná bojovníky proti nacistickému režimu, popravené na bývalé vojenské střelnici ve Spáleném lese v Lubech u Klatov v období heydrichiády.
Pomník je volně přístupný pouze v otvírací době školky, návštěvu lze předem domluvit s jejími pracovnicemi.

Výňatky z rozhovoru s regionálním historikem a učitelem dějepisu Lukášem Kopeckým

Historické souvislosti

By playing the video, I consent to establishing a connection to YouTube and to the transmission of personal data (such as the IP address).

Rodina Singerů a jejich vila

By playing the video, I consent to establishing a connection to YouTube and to the transmission of personal data (such as the IP address).

Historie vzniku pomníku a jeho recepce

By playing the video, I consent to establishing a connection to YouTube and to the transmission of personal data (such as the IP address).

Pomník zapuštěný do země před hlavním vchodem Singerovy vily tvoří plochý kruh o průměru 640 cm poskládaný z několika dílů černého leštěného doleritu (vyvřelá hornina černé barvy původem ze Zimbabwe, někdy nesprávně označovaná jako černý granit). V leštěném povrchu se působivě odráží okolní zahrada se vzrostlými keři a stromy i samotná vila. Napříč kruhem je v jeho středu vyveden nápis OLOUPENÝM O ŽIVOT I O SMRT – PADLÝM A OBĚTEM TOHOTO MÍSTA – BUDEME VĚČNĚ VZPOMÍNAT. Pomník doplňuje pamětní deska s informacemi o historických souvislostech u vchodu do zahrady.

Původní pamětní deska ze 70. let 20. století (Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech)

Oběti klatovského gestapa původně připomínala pamětní deska umístěna na fasádě vily nalevo od hlavního vchodu v 70. letech 20. století. V 90. letech iniciovala místní pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu vznik výraznější a důstojnější vzpomínky a s tímto záměrem oslovila klatovského sochaře Václava Fialu. Ten jako základ pro pomník využil kamenný kruh, který poprvé vystavil na své výstavě na Pražském hradě v roce 1997, kde v jeho lesklém povrchu nechal odrážet katedrálu sv. Víta, a doplnil ho příslušným nápisem. Pomník byl odhalen v roce 1999.

Vila původně patřila židovské rodině Singerových, kteří vlastnili zdejší kožedělnou továrnu, po roce 1945 známou pod názvem Kozak. Bratrům Singerovým se před válkou podařilo uprchnout do Jižní Ameriky. Jejich vilu zkonfiskovalo klatovské gestapo, které zde sídlilo od roku 1939 až do konce 2. světové války. Nejtragičtějším obdobím spojeným s činností místního gestapa, je období heydrichiády, tedy období těžkých represí po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na nedaleké bývalé vojenské střelnici ve Spáleném lese v Lubech u Klatov bylo tehdy od 31. května do 3. července 1942 popraveno celkem 73 osob, z toho 17 žen. Jednalo se o příslušníky odboje, místní inteligence, podporovatele parašutistů vysazených ve středních Čechách, ale i o zcela nevinné lidi. Popravy prováděli příslušníci praporu ochranné policie (Schutzpolizei) z Klatov, těla byla ke spálení odvážena do krematoria v Plzni. Popel popravených byl následně vysypán do jámy v zahradě Singerovy vily. Po válce byl vyjmut a symbolicky rozdělen do 73 uren. Některé z nich si převzaly rodiny pozůstalých, některé jsou pochovány ve společném hrobě na klatovském hřbitově.

Seznam popravených: https://www.fronta.cz/kalendar/popravy-v-lubech-u-klatov

Václav Fiala, český malíř a sochař, nar. 11. ledna 1955 v Klatovech, studoval v letech 1973 – 1976 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Vystavuje od roku 1976. V roce 1985 podnikl cestu po Indii a Nepálu, o které napsal knihu „V Indii jen tak“ (1994). Od roku 1992 tvoří zejména sochařská díla. V roce 1996 realizoval v Rožnově pod Radhoštěm první práci do veřejného prostoru Pomník obětem první a druhé světové války. Zúčastnil se mnoha mezinárodních sochařských sympozií, která mu umožnila realizovat práce s kamenem, dřevem a železem. Fialův sochařský přístup je založen na redukci tvarů a je mnohdy inspirován architekturou. I v malých sochách se odráží jeho smysl pro monumentalitu. Jedním z nejdůležitějších rysů Fialovy tvorby je jeho cit pro začlenění sochy do prostoru. Vystavoval v Praze, New Yorku, Sydney a dalších městech a za své dílo získal celou řadu ocenění.

http://www.vaclav-fiala.cz/sculptor/aboutme.asp

49.39158, 13.29975

Nápisy na pomníku:
OLOUPENÝM O ŽIVOT I O SMRT – PADLÝM A OBĚTEM TOHOTO MÍSTA – BUDEME VĚČNĚ VZPOMÍNAT

ČESKÝ SVAZ BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU V KLATOVECH, 1999

Nápisy na pamětní desce u vchodu do zahrady:
V době heydrichiády / od 31. 5. do 3. 7. 1942 / byly zde vyneseny rozsudky / smrti nad 73 českými vlastenci, / kteří byli pak zastřeleni / v Lubském lese. // Urny s popelem popravených / byly násilně otevřeny a popel / z většiny uren rozptýlen / po zahradě. // Na věčnou paměť / byl na místě samém vybudován / v roce 1999 památník / „Kamenné zrcadlo", jehož / autorem je sochař Václav Fiala. // Má trvale připomínat / sílu vlastenectví a hrdinství / našeho národa. // O VÝSTAVBU SE ZASLOUŽILI / OBČANÉ A SPONZOŘI KLATOVSKA / MĚSTO KLATOVY / OKRESNÍ ÚŘAD KLATOVY / OV ČESKÉHO SVAZU BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU KLATOVY"