Plzeň - Kameny zmizelých

Stolpersteine neboli „kameny zmizelých“ jsou projektem německého umělce Guntera Demniga. Jedná se o dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí nacistického režimu. Stolpersteine se pokládají po celé Evropě, v Plzni jich je celkem 77. Seznamte se s osudy vybraných plzeňských rodin, které kameny zmizelých připomínají.

Podívejte se na krátké video o kamenech zmizelých v Plzni, které připomínají oběti holocaustu. Pokud se chcete dozvědět více o dalších památných místech spojených s tématem plzeňského holocaustu, můžete si pustit kompletní verzi tematické prohlídky Plzně, kterou naleznete v mediatéce.

Vůbec první kameny zmizelých v Plzni byly položeny v roce 2012 ajsou věnovány rodině Fantových. Nachází se v sadech Pětatřicátníků 316/6. Adolf, Regina a Hana byli deportováni v roce 1942 do Terezína a téhož roku zavražděni v Izbice.

"Tady bydlela Hanka. Moc ji neznám, ale vím, že jezdívala s mým bráškou tramvají do školy. Teď už Židé do školy chodit nesmějí. Učíme se tajně v rodinách nebo chodíme do synagogy. Aspoň tou tramvají ještě jezdit můžeme, ale jen vzadu. A pokud není moc plná..." (ukázka z online edukativní hry „Plzeň a holocaust“ )

Hanka chodila na plzeňskou reálku, ze které byla spolu s Hanušem Löwem a ostatními židovskými žáky roku 1940 dle nařízení tehdejšího Ministerstva školství a národní osvěty vyloučena. Po osudech těchto dětí pátrali v roce 2004 jejich spolužáci na dnešním Mikulášském gymnáziu. Projekt vedla učitelka Monika Stehlíková, která také iniciovala položení kamenů zmizelých věnovaných rodině Fantových.

Působivou publikaci Spolužáci o osudech židovských žáků si můžete stáhnout ve formátu pdf.

V roce 2020 byly v Sedláčkově 216 osazeny kameny zmizelých věnované rodině Löwových.

Vítězslav Löw a Irma Löwowá byli deportování v roce 1942 do Terezína v roce 1944 byli zavražděni v Osvětimi.

Osud rodiny Löwových, patří k těm nejzajímavějším a bez přehánění by si zasloužil zfilmovat. Synovi Hanušovi se podařilo utéct z koncentračního tábora, bojovat ve východní armádě, emigrovat do Chile a mnohem víc. Jeho kámen zde nenajdete, protože válku přežil. O jeho životě si můžete přečíst více na stránkách plzeňského projektu Křížky a vetřelci.

V Plzni najdeme více míst spojených s osudem Věrky Kohnové a její rodiny. Stolpersteine věnované této rodině byly položeny v roce 2019 a najdete je v ulici Koperníkova 1146/43, kde rodina žila. Rodiče Otokar a Melanie byli společně s dcerami Hanou a Věrou Kohnovou deportováni 22. ledna 1942 do Terezína a následně do Izbice, kde téhož roku všichni zemřeli.

V rámci našeho projektu uvádíme další informace o této rodině (včetně dalších odkazů) na mapě památných míst u pamětní desky Věry Kohnové nebo u sokolovny ve Štruncových sadech.